Hlavním léčebným prostředkem je vztah mezi klientem a terapeutem.
Terapeut vytváří takovou atmosféru, která člověku umožní překonat následky dřívějšího nepříznivého určení a propracovat jeho přiměřené sebehodnocení.
Terapeut je nedirektivní, nechává průběh sezení zcela na klientovi. V této svobodné atmosféře se obnovuje klientova schopnost řešit vnitřní rozpory a později pokračovat v uzdravování i bez podpory psychoterapeuta.

Ústřední pojem „já“ je podle Rogerse tvořen prožitky organismu, který je jedinec ochoten „přijmout za své“, za část své osobnosti. Dobře přizpůsobena osobnost je schopná asimilovat do svého pojetí „já“ své veškeré prožitky v původní, nezkreslené podobě. Tato shoda mezi prožitým a uvědomovaným se nazývá kongruence.

Carl Rogers